Radost z řízení

Vždycky jsem byla takový typ ÄlovÄ›ka, který si Å™ekl, že jakmile mu padne osmnáct let, tak si ihned půjdu dÄ›lat Å™idiÄské oprávnÄ›ní. Můj kamarád mi Å™ekl, že on si dÄ›lal Å™idiÄské oprávnÄ›ní, když mu bylo sedmnáct let a půl. Byla jsem docela v Å¡oku a také jsem na nÄ›j koukala s otevÅ™enou pusou a netuÅ¡ila jsem, že to vlastnÄ› jde udÄ›lat takhle brzo! MÄ› totiž už bylo už sedmnáct let. Řekla jsem si, že jeÅ¡tÄ› rok musím poÄkat, než si budu moct udÄ›lat Å™idiÄské oprávnÄ›ní. Můj kamarád mi Å™ekl, že v sedmnácti letech toho jde úplnÄ› v pohodÄ›. Akorát, že tedy Å™idiÄské oprávnÄ›ní dostanou do rukou až v osmnácti letech a je tedy logické, že řídit automobil také můžu až v ten den, kdy mi padne osmnáct let.

Tohle také vím, ale zase jsem nepochopila, proÄ si vlastnÄ› můžu udÄ›lat Å™idiÄské oprávnÄ›ní v sedmnácti letech, když stejnÄ› nebudu moct řídit? Tak jsem se zeptala svých rodiÄů. Oni o tomhle ví! Ale neÅ™ekli mi to! A také ví o mÄ›, že mám moc ráda automobily a také rychlou jízdu. Toho se právÄ› rodiÄe opravdu nejvíce báli. Báli se toho, že budu řídit automobil opravdu hodnÄ› rychle a že potom nÄ›kde nabourám. Musela jsem jim stále dokola opakovat, že já řídit rychle nebudu. A potom, když se u nás v okolí stala havárie, pÅ™i které zemÅ™eli dva lidé a z toho jeden můj známý, tak jsem si Å™ekla, že řídit rychle opravdu nebudu, o to nikdy opravdu nestojím.

Netoužím po tom, abych se nÄ›kde pÅ™izabila anebo zmrzaÄila a aby potom moje rodina byla smutná. Já vím, že když se tÅ™eba nÄ›kdo zmrzaÄí pÅ™i autonehodÄ›, tak to vždycky odnese hlavnÄ› jeho rodina, protože ta rodina je potom velice smutná a mrzí jí to, že se stalo zrovna jeho Älenu rodiny nÄ›co zlého. NÄ›co tak oÅ¡klivého, a tak smutného. Tohle je možná pravda. Proto, když se tohle stalo mému známému, tak jsem z toho byla asi půl roku opravdu neÅ¡Å¥astná a Å™ekla jsem si, že já osobnÄ› nikdy nebudu řídit automobil rychle. Tak jsem si to slíbila. A nakonec víte, jak to celé dopadlo? ŘidiÄské oprávnÄ›ní jsem si udÄ›lala až ve dvaceti letech, když jsem udÄ›lala poctivÄ› stÅ™ední Å¡kolu, abych se mohla soustÅ™edit na Å¡kolu a abych nemyslela jenom na auto a na řízení.