Dnešní doba je charakterizována mimo jiné také jako třetí vědecko-technická revoluce. Toto označení si vysloužila především rychlým pokrokem ve vědě a technice, ke kterému v současnosti dochází. Koneckonců, můžeme to vidět všude kolem sebe – nové vymoženosti přichází na trh prakticky každý den.
V některých lidech však tento překotný vývoj vyvolává obavy. Mají strach, že se na technologiích stáváme příliš závislými. Příkladem může být to, že mnoho lidí již nedokáže číst klasickou mapu, nýbrž potřebují navigaci, aby se dostali ke svému cíli. A najde se i mnoho dalších příkladů.
Co by se tedy stalo, pokud by ony technologie z nějakého důvodu přestaly fungovat? Například by došlo k energetickému kolapsu, takzvanému blackoutu, kterým nás mnozí již dlouhou dobu straší? Je totiž pravdou, že většina těchto přístrojů je závislá na elektřině, a naše zdroje, pomocí kterých ji můžeme vyrábět, nejsou neomezené. Naopak se velmi rychle blížíme k jejich vyčerpání, a ačkoliv se je snažíme nahradit obnovitelnými zdroji, je jasné, že ty ani zdaleka nestačí pokrýt naši stále se zvyšující spotřebu.
V takovém případě je jasné, že bychom se museli vrátit prakticky do středověku. Ale bylo by to ještě možné? Koneckonců, kolik z nás umí zpracovávat vlastní potraviny? A kolik z nás má vůbec možnost je pěstovat, když bydlí v panelákovém bytě?
Přesto není situace tak černá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Lidé jsou velmi adaptabilní tvorové, a ačkoliv by byl tento přechod těžký, velmi rychle bychom si v rámci přežití osvojili staré dovednosti. Koneckonců, máme výhodu v tom, že existují knihy, které je velmi dobře popisují.
Takže i kdyby se onen katastrofický scénář naplnil, rozhodně by to neznamenalo konec civilizace tak, jak ji známe. Vždy jsme si dokázali poradit a poradili bychom si i tentokrát. Samozřejmě by to bylo těžké, zvláště co se zdravotní péče týče, avšak lidé by žili dál.